Akce | 16. 11. 2017

EMO Hannover: Veletrh digitalizace obrábění

Po čtyřech letech se v Hannoveru ve dnech 18.–23. září opět doslova setkal svět obrábění na veletrhu EMO. Tento veletrh je nejvýznamnějším mezinárodním setkáním odborníků z oboru, vedle návštěvníků ze zhruba stovky zemí je to především účast vystavovatelů, která dává této akci punc mezinárodnosti.

Letos bylo z celkového počtu 2 200 vystavovatelů přes 60 % zahraničních, a to ze 44 zemí. Takto profilovaný veletrh je při své velikosti unikátem. Ale nejde jen o mezinárodní akci, 50 % z více jak 130 000 návštěvníků byli příznivci obráběcí techniky z celého Německa. Pokud porovnáme celkový počet návštěvníků, tak zde jdou čísla mírně dolů, minulý ročník navštívilo v Miláně o 250 00 návštěvníků více a i předchozí EMO v Hannoveru přivítalo o 15 000 návštěvníků více. To ale nic nemění na faktu, že se letos na výstavě dojednaly obchody odhadem v hodnotě 8 miliard eur. A právě objem obchodů měl být podle pořadatele jedním z rostoucích faktorů, a to právě vedle internacionality a dramaticky rostoucí míry inovací. Zdálo by se, že objem obchodů podepsaných na veletrhu je v dnešní době již překonanou veličinou, ale v mezinárodním měřítku to tak úplně neplatí, například investoři z Asie jednají dlouho dopředu, ale velké objednávky formálně stále podepisují zde, neboť obchod musí mít i důstojnou kulisu. Tak například na letošním ročníku finalizoval podobným způsobem výrobce SHW Werkzeugmaschinen GmbH prodej většího objemu strojů čínskému zákazníkovi, jak potvrdil Anton Müller – vedoucí obchodního oddělení společnosti. Zajímavé, zejména v porovnání s tuzemskými veletrhy, bylo i vyjádření pana Norberta Teeuwena – prezidenta (COO) evropského zastoupení japonské společnosti Okuma, který řekl, že již druhý den výstavy zaregistrovali 400 poptávek a rozhovorů s potenciálními zákazníky!

Digitalizace výroby

Zejména Němci mají schopnost vypíchnout současné trendy a udělat z nich téma výstavy, tak tomu bylo vždy v minulých ročnících, kdy jsme měli například možnost sledovat vše kolem energetických úspor při stavbě a provozu strojů, byly roky, kdy na nás ze všech expozic útočila medicínská technika a umělé kovové klouby, roky, kdy všude na obrázcích byly k vidění vrtule větrných elektráren, roky, kdy automobilový průmysl objevil lehké konstrukce a kompozity a roky, kdy se na stáncích mohutně tisklo ve 3D a Additive Manufacturing spékal kovy do neuvěřitelných tvarů. Ale to není nic proti bouři s názvem Industry 4.0. Když dnes procházíte expozicemi, tak se místy zdá, že nejste na veletrhu obrábění, ale na výstavě digitalizace obrábění. To vše pod heslem „Connecting systems for intelligent production“ propojeno do jednoho celku s technologickými řešeními, podpůrnými službami, servisem, udržitelností ve výrobě, robotizací, automatizovaným tokem materiálu výrobními systémy, počítačovou technikou, průmyslovou elektronikou a veškerým příslušenstvím, kde obráběcí a tvářecí stroje jsou jen malou součástí celku. Na výstavě EMO vidíte, že nerotují jen nástroje či obrobek, ale točí se celý svět a optimálně vybalancovat rovnováhu na ose stroj – nástroj – materiál už nestačí. Průmyslová revoluce je tu, a vypadá to, že kdo v budoucnu nedodá k obrobku i data, a jeho stroje nebudou online, tak nebude „dodávat“ vůbec. Digitalizaci nejde zastavit a pokud budou získaná data zajímavá pro výrobce či odběratele, tak se bude digitalizovat doslova vše.

Digitalizace konkrétně

Konkrétně na letošním EMU měli návštěvníci možnost seznámit se s řešením výrobců v například těchto oblastech:

  • datové analýzy z výroby,
  • aplikace sledování provozu stroje a případného servisního zásahu,
    software na simulaci výroby vč. rozšířené reality (Poznámka autora: augmented reality AR umožňuje například zobrazit předmět ve 2D do 3D, a to včetně nasnímané reality. Na monitoru počítače či smartphone si tak třeba můžete prohlížet virtuální prototyp výrobku v předem definovaném místě (na stroji), na stole, na vlastní dlani apod. Dalším příkladem je virtuální prohlídka stroje, či virtuální procházka (bytem, expozicí na veletrhu apod.)),
  • internet věcí,
  • systém komunikace mezi partnery v řetezci výroby,
  • digitalizace stávajících obchodních modelů,
  • Blockchain technologie pro bezpečný datový přenos (Poznámka autora: jde o zabránění úniku dat z výrobního procesu. Jedná se o decentralizované databáze a správu velkého množství dat v podobě většího počtu informačních uzlů, které samy shromažďují jen některé údaje a mají schopnost přijímat jen určité typy dat, u kterých samy vyhodnotí jejich relevanci. Avšak uzly mezi sebou data nesdílí a sám jejich počet tvoří bariéru před napadením. Implementace blockchainu sestává ze dvou druhů záznamů: transakcí a bloků. Transakce představují data vložená do databáze uživateli, bloky pak záznamy potvrzují, kdy a jak byla konkrétní transakce přidána do databáze blockchainu. Transakce – pohyb dat – probíhají jen od uzlu k předem definovanému uzlu. Informace vytěžená jen v rámci jednoho uzlu jsou prakticky bezcenné. Uzly mohou být nastaveny jak mezi firmami, tak v rámci jedné firmy. V českém strojírenství jde zatím částečně o sci-fi , ale konkrétně téma ochrany dat v procesu výroby je v německých firmách akcentováno mnohem častěji, v německém tisku a veřejnosti byla popsána řada příkladů významných firem, jejichž software byl napaden za účelem průmyslové špionáže, získání technické dokumentace, cen vstupních komponentů. Byly popsány příklady prolomení výrobního software, software na tok materiálů, které končily až několikadenními výpadky celých výrobních závodů a výroby v navazujících odběratelských firmách. Většímu tlaku také čelí německé firmy působící v zahraničí, konkrétně byly popsány příklady prolomení na Ukrajině a v Číně. Průmyslová špionáž byla vždy nedílnou součástí vývoje a výroby průmyslového zboží. Novinkou je, že s digitalizací výroby a propojením přístrojů prostřednictvím internetu vznikají nová zranitelná místa, a napadány jsou i menší firmy (již od velikosti 10 zaměstnanců), které však v Německu patří na špici vývoje v jednotlivých segmentech. Zkušenost s průmyslovou špionáží a zejména hackerskými útoky má v Německu 69 % firem. Blockchain technologie je jednou z možností ochrany dat a procesů průmyslové výroby. A je velmi úspěšná. Právě na této technologii úspěšně již několik let fungují tzv. kryptoměny jako například bitcoin, kde anonymita prostoru, systém potvrzování transakcí mezi majiteli „peněženek“ a činnost „těžařů“ je fenoménem sama o sobě.).

Jaké obory?

Odborní návštěvníci veletrhu EMO jsou ze všech významných průmyslových branží, jako je klasické strojírenství, stavba strojů, automobilový průmysl a jeho subdodavatelé, výroba pro letectví a kosmonautiku, jemná mechanika a optika, loďařský průmysl, medicínská technika, výroba nástrojů a forem a lehký průmysl a výroba oceli.

Jací vystavovatelé?

Představovat vystavovatele veletrhu EMO je zbytečné, jsou zde všechny světové špičky ve svých oborech. Nicméně opět mě znovu fascinuje velikost expozice firmy DMG Mori, která je opravdu mimořádná a jakoby se snaží vymanit z průměru a utéct svým konkurentům s několikanásobným náskokem. Z českých firem se letos představily například: Fermat, ČKD Blansko, Dormer-Pramet, Gearspect, Šmeral, Škoda MT, Tajmac-ZPS, TOS Čelákovice, TOS Hulín, TOS Varnsdorf a mnoho dalších. Velká část těchto firem vyváží podstatnou část produkce do EU, a Německa zvlášť. Českou republiku oficiálně reprezentovala také agentura CzechInvest společně se Svazem strojírenské technologie.

Příští ročník veletrhu se bude konat 16.–21. 9. 2019 a podle generálního komisaře výstavy pana Welckera bude na této výstavě téma digitalizace zase o něco větší a možná bude více zřejmé, jakými cestami se digitalizace vydá dál.

Jiří Klusáček
infocube s. r. o.